dům služeb sociální péče Tereza

Semily



















2. místo ve vyzvané souteži

autoři: MgA Jan Světlík, Ing. arch. Vojtěch Šedý, Ing. arch. Filip Šefl

soutěžní návrh  10/2019


bilance versus domov

Čteme si zadání projektu a přemýšlíme o tom, nakolik coby architekti můžeme vyjít vstříc tomu, aby stavba působila jako domov. Aby život a dožití v takové stavbě nebyla hrozba, ale nadějná myšlenka. Aby to byl více domov než ústav. Přemýšlíme o tom s vědomím toho, že jen vytváříme prostředí - pozadí, ve kterém se budou rozvíjet mezilidské vztahy, které tento domov tepve skutečně mohou vytvořit. Hledáme hranu toho, co je ještě únosné. Pro atmosféru domova zvláště v případě místa, kde lidé žijí i přes den a neodcházejí do škol ani do práce, by byly ideální samostatné domky v zahradě - tedy nejlépe každý byt v samostatné stavbě. To je naopak velmi nevhodné z hlediska provozního a z hlediska pořizovacích nákladů. Snažíme se tedy najít hraniční polohu - je to nakonec jedna stavba s jedním hlavním vstupem, zaměstanci mohou mezi byty přecházet vnitřním prostorem - suchou nohou. Neděláme ale žádné dlouhé chodby s řadami dveří, žádné velké centrální prostory, žádné dlouhé osy. Stavba není velký objemný obdélník ani čtverec, ale svým štíhlým půdorysem ve tvaru nepravidelného “T” definuje vstupní dvorek - jasné rozhraní mezi veřejným a soukromým, a na opačné straně formuje prostor společné zahrady s altánem a krbem. Tímto způsobem ponechává exterierovým prostranstvím nejhodnotnější části parcely. Prostory, které vznikají jsou přehledné, nejsou lineární, vždy mají v dohledu začátek a konec, mají drobné měřítko. Snažíme se tak bourat atmosféru ústavu a podepřít atmosféru domova.

půdorysný koncept

Hlavní část stavby je dlouhý lomený objem běžící po vrstevnicích terénu. Chceme mimimalizovat všechny terenní úpravy.  Kromě vstupů do stavby dobíhá terén k fasádě v jeho původním tvaru - dům “vyrůstá” ze svahu. Je to veliká, ale přesto Semilská “chalupa” se zápražími a přístřešky. Na jeho koncích v nejlepších polohách - odkud je výhled do tří stran - jsou soukromé terasy přiléhající k pokojům. Byty mají společenské obytné prostory s kuchyněmi a pracovnami s výhledem do dvou protilehlých stran do korun blízkých stromů. V severním křídle stavby jsou garsoniéry odlehčovací služby, garáž a kancelář sociálního pracovníka, která zároveň slouží jako neformální recepce.
Ve spodním patře - suterenu, který je z jižní strany nad terénem - jsou zázemí zaměstnanců, sklad, archiv a technická místnost.

fasáda

Při komponování fasád jsme měli dvě hlavní priority - především nám šlo o fungování vnitřních prostor. Okna obytných místností mají nízké parapety, aby i z invalidního vozíčku byl výhled ven. Hygienické prostory mají naopak malá okna.Vyhýbáme se velkým proskleným plochám s ohledem na riziko přehřívání interieru, snažíme se eliminovat nevhodné průhledy zvenku dovnitř. Druhou naší snahou bylo, aby dům dobře zapadl. Hledáme, co je dnešní Semilský dům. Fasáda je naším pokusem o současnou interpretaci starých Semilských chalup.